Od narození krok za krokem. Jak se mění štěňata během prvních týdnů a co jim v jednotlivých obdobích nabízím.
Místo jednotlivých blogových článků jsem vývoj štěňat rozdělila podle týdnů. Každou část si můžete rozbalit a přečíst samostatně – od prvních dnů života přes socializaci až po první malé výzvy.
Vývoj štěňat má svůj přirozený rytmus a každý vrh může být trochu jiný. Sleduji proto nejen věk, ale hlavně konkrétní štěňata, jejich reakce, tempo a to, co právě zvládají. Nové zkušenosti dávkuji tak, aby pro ně byly zajímavé a zvládnutelné, ne zahlcující.
0–2
První dny života
Bezpečí, teplo a úplné začátky
Novorozená štěňata jsou plně závislá na matce a péči kolem nich.
+
Bezpečí, teplo a úplné začátky
Novorozená štěňata jsou plně závislá na matce a péči kolem nich.
Začátek života
Štěňata přicházejí na svět slepá, hluchá a velmi zranitelná. Nedokážou si sama udržet tělesnou teplotu, takže jsou odkázaná na teplo matky, sourozenců a bezpečné prostředí porodního boxu. První dny jsou proto především o klidu, příjmu mléka, teple a pravidelném sledování toho, jak jednotlivá štěňata prospívají.
Instinkty, které jim pomáhají od první chvíle
I když jsou novorozenci bezmocní, mají několik vrozených reakcí, které jim pomáhají najít matku a přežít první dny. Když se vzdálí od zdroje tepla, hledají cestu zpět. Při kojení musí aktivně pracovat, aby se dostali k mléku, a během prvních hodin přijímají kolostrum bohaté na protilátky.
Kontroluji prostředí, pohodlí fenky a to, zda mají všechna štěňata možnost pravidelně sát.
Sleduji váhu, aktivitu a celkový stav každého štěněte, protože v tomto období se změny mohou projevit velmi rychle.
Péče matky
Fenka se v prvních dnech stará téměř o všechno. Štěňata zahřívá, kojí a olizováním stimuluje jejich vyprazdňování. Pro mě je toto období hlavně o dohledu a pomoci tam, kde je skutečně potřeba, ne o zbytečném zasahování do fungujícího vztahu mezi matkou a vrhem.
ENS a simulovaná mateřská stimulace
U zdravého vrhu mohu v období přibližně od 3. do 16. dne využívat jemnou ranou neurologickou stimulaci (ENS). Jde o krátká, kontrolovaná cvičení, například lehký dotek mezi prsty, krátkou změnu polohy těla nebo kontakt s chladnějším povrchem.
Ne každý vrh ale potřebuje stejný postup. Pokud byl porod náročný, fenka se zotavuje po císařském řezu nebo jsou štěňata už sama o sobě zatížená, dávám přednost jemnější simulované mateřské stimulaci. Ta pracuje především s pomalými doteky a hlazením, které napodobují část péče matky.
Rovnováha mezi stimulací a pohodou
Malé, zvládnutelné podněty mohou být součástí vývoje, ale nadměrná zátěž může mít opačný efekt. Proto se nerozhoduji podle pevného seznamu, ale podle kondice fenky, vitality štěňat a průběhu celého vrhu.
První malé výzvy přicházejí samy
Štěňata si už během prvních dvou týdnů zažívají drobné výzvy přirozeně – hledají místo u matky, soupeří o nejlepší pozici při kojení a postupně zkoušejí první pohyby. Nemusím jim tedy vytvářet náročný program. V tomto období je největší práce často právě v tom vědět, kdy pomoci a kdy je nechat v klidu růst.
3.
Třetí týden
Svět se začíná otevírat
Oči, zvuky, první nejisté kroky a začátek opravdové komunikace.
+
Svět se začíná otevírat
Oči, zvuky, první nejisté kroky a začátek opravdové komunikace.
Velká změna během několika dnů
Třetí týden je přechod mezi novorozeneckým obdobím a mnohem aktivnějším životem. Štěňata otevírají oči, postupně začínají reagovat na zvuky a jejich pohyb je každý den jistější. Najednou už okolí nevnímají jen čichem a dotykem – začínají ho opravdu objevovat.
První komunikace
Začínají se objevovat první štěknutí, vrčení, pohyby ocásku a hlavně hra se sourozenci. Zkoušejí na sebe reagovat, okusují se, přetahují a postupně zjišťují, že ostatní štěňata nejsou jen zdrojem tepla, ale také parťáky pro interakci.
Mění se i vztah s matkou. Péče už není jen o krmení a hygieně. Fenka se štěňaty víc komunikuje a postupně jim začíná nastavovat první přirozené hranice.
První kroky k čistotě
Přibližně v tomto období se štěňata začínají vyprazdňovat samostatně a mají tendenci vzdalovat se od místa, kde spí. Toho využívám a začínám jejich prostor členit tak, aby se přirozeně učila rozlišovat odpočinkovou a toaletní část.
Nové chutě
Jak se objevují první zoubky a roste jejich zájem o okolí, přichází také čas na první příkrmy. Všechno je zpočátku trochu chaotické – jídlo bývá na tlapkách, na sourozencích i všude kolem – ale i tohle je součást učení.
Začíná socializace
Od třetího týdne se otevírá období, kdy jsou nové zkušenosti pro další vývoj obzvlášť důležité. Socializace pro mě ale neznamená ukázat štěňatům co nejvíc lidí, zvuků a míst. Jde především o to, aby si k novým věcem vytvářela bezpečný a pozitivní vztah.
Do prostoru přidávám bezpečné věci různých tvarů, struktur a materiálů a sleduji, jak na ně jednotlivá štěňata reagují.
Každé štěně dostává i chvíle individuálního kontaktu mimo skupinu, aby si budovalo vztah k lidem i samo za sebe.
Postupně se seznamují s domácími zvuky v intenzitě, kterou dokážou v klidu zpracovat.
Hračky a jednoduché podněty podporují pohyb, zvědavost a první řešení problémů.
Dva světy – psí a lidský
Štěně se potřebuje naučit komunikovat se psy, ale zároveň se postupně orientovat i ve světě lidí. Sourozenci a matka mu dávají první lekce psí komunikace, zatímco já mu postupně ukazuji, že kontakt s člověkem, manipulace a nové prostředí mohou být bezpečné a příjemné.
Péče o tělo začíná už teď
Pravidelně kontroluji a zkracuji drápky a štěňata si postupně zvykají na doteky, držení tlapek a běžnou manipulaci. Díky tomu pro ně péče o tělo není později úplně novou zkušeností.
4.
Čtvrtý týden
Růst a rozvoj
Z malých štěňat se postupně stávají opravdoví objevitelé.
+
Růst a rozvoj
Z malých štěňat se postupně stávají opravdoví objevitelé.
Ve čtyřech týdnech už je na štěňatech každý den vidět obrovský posun. Z nemotorných chlupatých kuliček se postupně stávají malí objevitelé, kteří chtějí všechno vidět, očichat, ochutnat a hlavně vyzkoušet. Pohybují se jistěji, víc si spolu hrají a začínají aktivně poznávat svět kolem sebe.
První hry a nové dovednosti
Hra je v tomto věku mnohem víc než jen zábava. Štěňata se honí, přetahují, zápasí, lezou přes překážky a zkoušejí, co všechno jejich tělo zvládne. Tím přirozeně rozvíjejí koordinaci, rovnováhu i komunikaci mezi sebou.
Mění se také jejich práce s hračkami. Už je jen nekoušou, ale začínají je nosit, tahat, zkoumat a vymýšlet, co se s nimi dá dělat. Proto jim nabízím různé předměty, povrchy a jednoduché překážky, které mohou bezpečně objevovat.
Větší prostor pro větší dobrodružství
S rostoucí aktivitou přichází čas rozšířit také jejich prostor. Ohrádka už není jen místem na spaní a krmení. Postupně se z ní stává malé štěněcí hřiště.
Důležitá je pro mě především bezpečná neklouzavá podlaha, stabilní ohrádka a dostatek prostoru pro pohyb. Součástí je také oddělená toaletní zóna, aby se štěňata postupně učila rozlišovat místo, kde spí a hrají si, od místa určeného k vyprazdňování.
Podporuji jejich přirozenou zvědavost
Ve čtyřech týdnech jsou štěňata velmi zvídavá, a právě toho využívám. Postupně poznávají nové předměty, zvuky, povrchy, lidi i další bezpečné podněty.
Nejde mi ale o to ukázat jim během několika dní co nejvíc věcí. Mnohem důležitější je, jakou zkušenost si z nového setkání odnesou. Proto sleduji jejich reakce a nechávám jim prostor, aby si nové věci prozkoumala vlastním tempem.
Učí se také řešit malé problémy
Do prostředí postupně přidávám jednoduché úkoly, u kterých musí štěňata trochu přemýšlet. Nemusí jít o nic složitého. Někdy stačí nízká překážka mezi štěnětem a místem, kam se chce dostat.
Když štěně hned neví, jak dál, nesnažím se problém okamžitě vyřešit za něj. Dostane čas zkusit jinou cestu, vrátit se, obejít překážku nebo se o řešení pokusit znovu. Obtížnost přizpůsobuji jednotlivým štěňatům. Cílem není vyvolat co největší frustraci, ale nabídnout zvládnutelnou výzvu a možnost přijít na řešení.
Malé dávky frustrace patří k učení
Ne všechno v životě jde hned napoprvé. Proto chci, aby štěňata postupně získávala zkušenost i s tím, že někdy musí chvíli počkat, přemýšlet nebo něco zkusit jinak.
Začínám velmi jednoduchými úkoly a obtížnost zvyšuji podle toho, jak si s nimi štěňata poradí. Jsem u nich a sleduji jejich reakce, ale pokud situaci zvládají, nechávám jim prostor najít vlastní řešení.
Postupně si budují větší jistotu
Ve čtyřech týdnech nepotřebuji ze štěňat dělat malé superhrdiny připravené na celý svět. Chci jim nabídnout prostředí, ve kterém mohou bezpečně objevovat, zkoušet, dělat chyby a přicházet na vlastní řešení.
5.
Pátý týden
Jak pomáhám štěňatům zvládat nové výzvy
Citlivější období, bezpečný prostor a práce s leknutím bez zbytečného tlaku.
+
Jak pomáhám štěňatům zvládat nové výzvy
Citlivější období, bezpečný prostor a práce s leknutím bez zbytečného tlaku.
Každé štěně během prvních týdnů života prochází řadou důležitých změn. V chovatelské stanici věnuji zvláštní pozornost období kolem pátého týdne, kterému se často říká období strachu. Právě tehdy mohou štěňata začít citlivěji reagovat na nové nebo nečekané podněty.
Snažím se proto najít rovnováhu mezi pocitem bezpečí a novými zkušenostmi, které jim pomáhají postupně získávat větší jistotu.
Co je období strachu?
Mezi 3. a 12. týdnem života se štěňatům otevírá svět plný nových zkušeností. Poznávají prostředí, zvuky, povrchy, lidi i další psy a učí se, jak na ně reagovat. Přibližně kolem pátého týdne může přijít první citlivější období, kdy některá štěňata začnou váhat i u věcí, které jim předtím nevadily.
Proto je pro mě v této fázi důležité štěňata nepřetěžovat a dát jim možnost nové věci poznávat vlastním tempem.
Bezpečné místo
Každé štěně má možnost z nové situace odejít a schovat se tam, kde se cítí bezpečně. Malé úkryty a klidná místa jim dávají možnost rozhodnout se, jestli chtějí pokračovat v objevování, nebo si potřebují na chvíli odpočinout.
Nejde mi o to štěně za každou cenu přesvědčit, že se něčeho „nemá bát“. Důležitější je, aby zjistilo, že má možnost volby a že se může k nové věci vrátit, až bude připravené.
Jak pracuji s leknutím a novými podněty
V tomto období zařazuji také jednoduché situace, ve kterých se štěňata mohou setkat s něčím nezvyklým a sama zjistit, že si s tím dokážou poradit.
Plachta se pohybuje, šustí a pod tlapkami se chová jinak než běžný povrch. Některá štěňata na ni bez váhání vběhnou, jiná potřebují trochu času.
Pokud je určitý předmět příliš náročný, začnu něčím jednodušším. K původní výzvě se můžeme vrátit později.
Nesnažím se štěně do situace tlačit. Mnohem důležitější je pro mě okamžik, kdy se po počátečním zaváhání samo rozhodne udělat další krok.
Když se štěně bojí
Ne každý strach je stejný. Pokud štěně jen na chvíli zaváhá nad něčím novým, dám mu prostor situaci prozkoumat a zjistit, že ji zvládne.
Pokud je ale opravdu vyděšené, nenechávám ho v tom samotné. Dostane ode mě podporu a možnost ze situace odejít. Cílem není štěně „otužit“ tím, že ho nechám strach jednoduše přetrpět.
Učím štěňata zvládat svět
Mým cílem není připravit štěňata na každou situaci, kterou mohou během života potkat. To ani není možné. Chci jim ale během prvních týdnů dát zkušenost, že nové věci mohou v klidu prozkoumat, mohou se leknout, mohou si dát pauzu a mohou se k situaci vrátit.
Právě z těchto malých zkušeností postupně vzniká jistota, kterou si pak odnášejí do dalšího života.